Jarmil Vlach
ekonom, člen bytové komise, člen finančního výboru Jihomoravského kraje
Jarmile, můžeš se čtenářům nejprve blíže představit?
Pocházím z vesnice, jsem křtěný katolík a jsem typická náplava v panelákovém sídlišti. V mládí jsem hrával fotbal a to i první dorosteneckou ligu za ZKL Brno. Moje velká vzpomínka je gól z penalty Zbrojovce na stadionu Za Lužánkami do branky pod hodinami.
V roce 1984 jsem se oženil a získal, po dlouhých letech členství v bytovém družstvu, potřebný počet bodů k získání nového družstevní bytu na Strnadové ulici. Zažil jsem tak život na sídlišti od úplného začátku. Dnes málokdo ví, že tehdy k bytovým domům nevedly chodníky, jediná autobusová zastávka byla dole na Novolíšeňské ulici a chodilo se k ní po dřevěných prknech přes rozorané pole.
Manželka Jitka učí celý profesní život na Základní škole Novolíšeňská 10 a máme spolu tři děti a dnes už i tři vnoučata.
Po studiu na stavební fakultě jsem nastoupil do národního podniku Silnice Brno, které zrovna dokončovaly tehdy novou Jedovnickou ulici. Vyprojektovaný byl i most na křižovatce Jedovnická – Trnkova, kde Trnkova měla směrovat pod mostem přímo do Židenic. Někdo rozhodl, že se most nebude realizovat. Dodnes tento most velice chybí a místo něho vznikl paskvil napojení Trnkovy do Novolíšeňské.
Odešel jsem pracovat do bankovnictví a zůstal tam 35 let. Od začátku tohoto roku jsem se stal oficiálním důchodcem. Mám teď volný čas, který bych chtěl ještě zaplnit smysluplnou prací a rád bych takovou našel na líšeňské radnici.
V jaké roli jsi v uplynulých letech pracoval pro Líšeň a čemu ses primárně věnoval?
V devadesátých letech jsem po tři roky spolutrénoval přípravku a mladší žáky v SK Líšeň. Syn se však potom rozhodl věnovat se hokeji v Ytongu a fotbalu zanechal.
Do roku 2009 jsem nebyl v žádné politické straně, ale když Paroubek shodil vládu přímo za našeho předsednictví Evropské Unii, tak jsem se dal ke Swarzenbergově TOP 09. Aktuálně jsem členem Finančního výboru Jihomoravského kraje. Na líšeňské radnici jsem členem Bytové komise.
Co bys pro Líšeň rád udělal v budoucnu? Jaká je Tvoje vize Líšně za několik let?
Rád bych se podílel na řešení dopravních i parkovacích sídlištních problémů. Chci, aby sídliště nebyla jen noclehárna, ale aby v něm bylo plnohodnotné žití.
Líšeň má dnes kolem 27 tisíc obyvatel, stejně jako nějaké větší okresní město. Ale stále Líšni chybí běžná infrastruktura, jakou mají okresní města obdobné velikosti. Tím myslím i přirozený střed města s reprezentativním náměstím, jak by mohlo být na náměstí Karla IV. Například chybí i dostatek kulturních i obchodních příležitostí apod.
Vidím i možnost dořešení relaxačních a oddychových území, jak ve skvělém Mariánském údolí, tak i v nedokončené Rokli.
Z hlediska čerstvého důchodce vidím nedořešenou možnost komunitního setkávání starší generace, čemuž bych se chtěl i podrobněji věnovat.
Líšeň je jedna z mála městských částí, která možnost se rozvíjet i plošně. Z hlediska bydlení by se mohla profesionálně vyprojektovat a realizovat úplně nová městská čtvrť v lokalitě za Zetorem a nemělo se povolit zahušťování, již tak náročného sídliště.
Galerie
