Josef Drbal

Pane doktore, můžete se čtenářům nejprve blíže představit?

V Líšni žiji od narození až po současnost, mám zde tedy zapuštěny hluboké kořeny s citlivou vazbou ke konkrétním lidem, místům, tradicím. Zde jsem navštěvoval tehdy základní devítiletou školu na Holzové a také lidovou školu umění – hru na housle. Další vzdělání jsem absolvoval na Gymnáziu na Lerchové a pak na Lékařské fakultě tehdy Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita). Jsem lékař – klinický onkolog – s více než 35-ti letou praxí, kromě samotné medicínské činnosti se angažuji i v manažérských pozicích. Místy mého působení byly Masarykův onkologický ústav, Nemocnice TGM Hodonín, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Nemocnice Milosrdných bratří a nyní je to Hospic sv. Alžběty na Kamenné.

Každodenní konfrontace s osudy vážně nemocných, s jejich problémy, obavami včetně strachu ze smrti, komunikace s jejich blízkými je službou, která je sice časově, fyzicky i psychicky náročná, ale zároveň je školou moudrosti v pohledu na pořadí důležitosti životních hodnot a nad smyslem každodenního života.  A právě uvedené skutečnosti mi umožňují určitý nezávislý nadhled k řešení problémů veřejné správy. To je také důvod, proč se i jako nestraník snažím dlouhodobě aktivně zapojovat do dění na úrovni samosprávy – v rámci naší městské části Brno – Líšeň jsem zastupitelem 3.volební období.

Jsem ženatý – manželka je zdravotní sestra a máme 2 dcerky ve věku 12 a 10 let, žijeme v rodinném domku na Holzové. Jsem nestraník, nikdy jsem nebyl členem nějaké politické strany.

V jaké roli jste v uplynulých letech pracoval pro Líšeň a čemu jste se primárně věnoval?

V rámci naší městské části Brno – Líšeň jsem se jako zastupitel angažoval v komisi zdravotní, sociální a prorodinné politiky, v kontrolním výboru a v tomto volebním období ve finančním výboru. Dlouhodobě zastávám přesvědčení, že na místní úrovni má vítězit při rozhodování věcná argumentace, objektivnost, transparentnost bez vazby na nějakou konkrétní stranickou linii. Smysl své činnosti v oblasti samosprávy vidím v možnosti uplatnit získané zkušenosti ze zdravotně-sociální oblasti i z manažérské činnosti. Příklady priorit, kterým jsem se doposud věnoval bylo zkvalitnění dotační politiky neziskovým subjektům, analýza stížnosti občanů, kvalita resp. připomínkování kvality předkládaných materiálů k projednání tak, aby obsahovaly podstatné a přehledné informace k dané věci tak, aby bylo možno zodpovědně vyjádřit názor hlasováním, efektivní hospodaření s veřejnými financemi a zodpovědná rozpočtová politika. Pokud je třeba prezentovat kritický názor, preferuji konstruktivní kritiku, tedy kritický názor s nástinem možného řešení. Pokud mám uvést nějaký konkrétní příklad, je pro mne zklamáním, kolik sil a času je třeba vynaložit na prosazení požadavku dostatečného zdůvodnění předkládaných žádostí o finanční prostředky. Je pro mne opravdu těžko pochopitelné, že v dnešní době lze předložit k projednání žádost o mnohamilionovou dotaci, aniž je podložena nějakým konkrétním projektem, rozpočtem, zdůvodněním.

Co byste pro Líšeň rád udělal v budoucnu? Jaká je vaše vize Líšně za několik let?

Pokud bych dostal důvěru a angažoval bych se dále v roli zastupitele naší městské části, rád bych pokračoval v dosavadní praxi „obrušovat“ hrany mezi koalicí a opozicí, přispívat ke kultivaci veřejného projednávání zejména kontraverzních bodů, důsledně vyvíjet tlak na co nejefektivnější vynakládání veřejných prostředků, v oblasti investičních výdajů vydiskutovat skutečné priority a zajistit jejich kvalitní přípravu před konečným rozhodováním. I v oblasti samosprávy má jít o službu lidem – o vnímavé naslouchání jejich potřebám, posuzování priorit s vazbou na ekonomické možnosti, hledání moudrých řešení a objektivních argumentů pro jejich prosazení hlasy obdobně smýšlejících zastupitelů napříč politickým spektrem.

Naše městská část patří k těm velkým, vnímám i určitou specifičnost mezi „starou a novou“  Líšní. Tedy i problémů k řešení je hodně a řada z nich nemá jednoduché a rychlé řešení. Příkladmo mohu uvést zabezpečení dostatečného parkování zejména v sídlišti, vize náměstí Karla IV., odlehčení dopravní zátěže přes starou Líšeň, dostatečné kapacity zdravotně sociálních služeb, přijatelné bydlení pro mladé rodiny a pro seniory, dostatečné zázemí zejména pro sportovní volnočasové aktivity dětí a mládeže, zajistit udržitelnost „kulturních tradic“.